EPP je zkracený název pro materiál expandovaný polypropylén. Tento materiál jak již bylo psáno silně připomíná známý polystyrén, ale to je asi vše co mají tyto materiály společné. Jiná je technologie výroby a také je u EPP podstatně větší cena než u polystyrénu. Proto se také mnoho lidí diví, že modely z EPP jsou poměrně drahé. Na trh se EPP dodává většinou v blocích o tloušťce nejčastěji 150 mm, případně 100 mm.
Oprati klasickému polystyrénu má EPP mnohé skvělé vlastnosti, pro něž je v poslední době v modelařině často využíván. Vlastnosti by se daly přirovnat ke „gumovému“polystyrénu, což poznáme již při pouhém pohmatu. Oproti polystyrénu nelze tak lehce zlomit a při lomu se materiál nedrolí. Pokud se přece jenom podaří výrobek z EPP zlomit, je lom velice čistý, proto po slepení obou polovin není takřka poznat lepený spoj. Desky EPP menší tloušťky je možno bez problémů různě ohýbat a kroutit, aniž bychom materiál nějak poškodili. Po uvolnění se tyto díly zase narovnají. Toto platí pro tloušťku asi do 6 mm. Tlustší materiál při větším ohybu se již může zlomit, ale ohyby aby k tomu došlo musí být opravdu veliký. Snadněji se také zlomí EPP o větší hustotě, než se běžně v modelařině používá. Pro modely letadel se používá EPP o hustotě 20g/l, někdy také 30g/l. Pokud se někdo setká s barevným nebo černým EPP, bývá o větší hustotě, minimálně 35g/l.
Lepení EPP je také velice snadné, proto většina běžně dostupných rozpouštědel EPP nijak nenarušuje. Což je na jedné straně veliká výhoda, protože na lepení můžeme použít běžná lepidla, včetně sekundového lepidla. Proto není třeba kupovat speciální, většinou dražší lepidla určená na polystyrén.
Použití sekundového lepidla stavbu nebo opravu modelu značně urychlí. Při použití zmiňovaného sekundového lepidla se nevyhneme současné aplikaci aktivátoru. Bez aktivátoru a při lepení větších dílů uzavřeme vzduchotěsně lepidlo mezi lepené plochy a to pak nevytvrďme. Správný postup je, nastříkání aktivátoru na jednu plochu a aplikaci lepidla na protikus. Pak již stačí oba díly přitisknout k sobě. Pozor na přesné ustavení dílů, spoj drží okamžitě a není již šance korigovat nepřesnost ustavení.
Další „pěnový“ materiál používaný v modelařině jsou různé *.prony, Depron, Potpron atd.
Jsou to většinou desky různých tlouštěk, většinou bílé barvy, ale jsou i různé jiné barevné varianty. Z tohoto materiálu je možno na trhu vidět mnohé vakuově tvářené modely.
Tento materiál je možno sehnat v různých Hobby marketech, případně stavebninách. Používají se především k zateplování podlah.
Prony jsou vesměs dobře tvarovatelné a brousitelné. Také jsou velice lehké.
Materiál je na bázi polystyrénu, proto je při lepení třeba zvýšené pozornosti při výběru lepidel. Běžná sekundová lepidla jej narušují, proto je třeba použít speciální pro polystyrén. Další nevýhodou tohoto materiálu je křehkost , snadno se poškrábe a láme. Ale i tak lze pomocí tohoto materiálu postavit pěkné a létavé makety. Jen je třeba počítat s menší odolností a horší opravitelností modelů z těchto materiálu.
Styrodur, Jackodur atd. jsou další materiály, které lze použít ke stavbě modelů.
Jsou obdobného složení a vlastností jako Prony, které již byly popisovány. Prodávají se také v různých Hobby prodejnách a také ve stavebninách, kde se musíme ptát po „tvrdém“, nekuličkovém polystyrénu. Jsou v různých barvách od žluté, modré, růžové atd. Různé barvy se trochu liší ve svých vlastnostech.
Prodávají se ve větších tloušťkách od cca 10 mm do 70 mm. Výhodou je možnost výroby např. trupu modelu z jednoho kusu, který zhotovíme vybroušením z materiálu větší tloušťky.
Polystyrén, je vlastně již delší dobu používán v modelářství. Ať již ve formě stavebnic, případně jako vlastní konstrukce lehkých modelů. I v dnešní době je možno koupit stavebnice polomaket, zhotovených vstřikováním polystyrénu do forem. Poznají se podle „kuličkové“ struktury výsledného modelu. Další nevýznamnou formou využití polystyrénu je základ a výplń modelů, které se pro zvýšení pevnosti a dosažení lepšího povrchu polepují papírem, případně laminátem.
Výhodou polystyrénu je jeho dobrá dostupnost, snadná obrobitelnost. Používá se hlavně ve stavebnictví, jako izolační materiál a neméně také v obalové technice. Nevýhodou je poměrně vysoká křehkost, malá pevnost, snadná vydrolitelnost a oproti EPP malá pružnost. Při lepení je třeba dbát zvýšené opatrnosti při výběru lepidel, mnohé je naleptávají
ELAPOR, EPO jsou další materiály, dnes používané k výrobě modelů. Jsou to opět materiály na bázi pěny, většinou pěněné do forem. Svými vlastnostmi částečně připomíná EPP s kterým má velice podobnou strukturu. Nedosahuje ale zdaleka tak dobrých vlastností, jako již zmiňované EPP. Je to co se vlastností týká něco mezi EPP a polystyrénem. Modely vyrobené z tohoto materiálu mají většinou hladký povrch a vyšší měrnou hmotnost. Proto jsou tyto modely sice na pohled velice pěkné, ale díky hladkému povrch a vyšší hmotnosti jsou tyto modely rychlejší. Což může být pro některé druhy modelů aplikace určitě výhodou.